Litr AdBlue vystačí osobnímu autu zhruba na tisíc kilometrů

U naftového auta z posledního desetiletí bývá vedle hrdla nafty ještě jedno, menší a s modrým víčkem. Patří kapalině AdBlue. Řidič se k němu dostane jednou za několik tisíc kilometrů, takže se na ně dá pohodlně zapomenout – dokud se na přístrojové desce neobjeví odpočet kilometrů do chvíle, kdy auto přestane startovat.

Z třetiny močovina, ze dvou třetin voda

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu popisuje AdBlue jako roztok 32,5 % syntetické močoviny v demineralizované vodě. Vstřikuje se do výfukového potrubí před katalyzátor, kde selektivní katalytická redukce rozloží oxidy dusíku na vodní páru a dusík. Obchodní název patří německému sdružení automobilového průmyslu, obsah kapaliny drží norma ISO 22241 pod technickým označením AUS 32.

Z toho plyne první praktické pravidlo: kapalina se neředí. Opel v příručce k Insignii píše, že ředěné AdBlue poškodí systém SCR, a zakazuje i přísady. Voda z kohoutku není zředěné AdBlue, je to kontaminace.

Litr na tisíc kilometrů, plus minus

Běžná spotřeba u osobních aut je 0,8 až 1,2 litru na 1 000 kilometrů a nádrž bývá od 8 do 30 litrů; obě čísla uvádí ČAPPO a na spotřebě se s ní shoduje i česká Wikipedie. Ta k tomu přidává převod na palivo: AdBlue odpovídá zhruba 3 až 7 % spotřebované nafty.

Nádrž o objemu patnácti litrů, tedy uprostřed toho rozmezí, z těch čísel vychází na dvanáct až devatenáct tisíc kilometrů. Je to dopočet z obou údajů, ne hodnota ze zdroje. U konkrétního auta rozhoduje, kolik motor vyprodukuje oxidů dusíku; plně naložený vůz a jízda s přívěsem spotřebu zvednou, takže se dvě doplnění po sobě můžou lišit o tisíce kilometrů.

Odpočet začne dva a půl tisíce kilometrů předem

Vůz na docházející kapalinu upozorní s velkým předstihem. Nissan v příručce ke Qashqai popisuje, že se hlášení o nízké hladině ozve se zvukovým signálem, když do vyprázdnění nádrže zbývá 2 400 až 800 kilometrů, a pak se vrací po každém nastartování motoru. Odklikat se dá jen do dalšího startu.

Konec té řady je tvrdý: jakmile se nádrž vyprázdní, motor už znovu nenastartuje. Opel k tomu dodává, že jsou ta omezení vyžadovaná zákonnými předpisy, a varuje před stejným koncem i u poruchy systému. Bez činidla vůz nesplní emisní limit, na který dostal schválení, takže nejde o závadu, ale o záměr.

Doplňuje se celá nádrž, ne litr do zásoby

Symbolické dolití problém nevyřeší. Nissan upozorňuje, že přidání malého množství nemusí stačit ke zhasnutí všech varování, a žádá doplnění celé nádrže; samotné plnění může trvat až patnáct minut. Vůz při tom stojí na rovině se zataženou parkovací brzdou a vypnutým zapalováním. Po dolití se zapalování jednou zapne, ověří se, že výstraha zhasla, a teprve potom se startuje.

Na lití je lepší kanystr s našroubovatelným adaptérem než trychtýř. Opel ho žádá kvůli tomu, aby kapalina nevystříkla a nerozlila se; u výdejního stojanu odpadá ta starost úplně a litr ze stojanu podle ČAPPO stojí podstatně méně než litr v kanystru.

Mráz kapalinu zastaví, teplo ji rozloží

AdBlue tuhne při −11 °C a shodují se na tom všechny čtyři zdroje – ČAPPO, Wikipedie i obě příručky. Auto s tím počítá: nádrž má předehřev, který pracuje automaticky, takže zmrzlý obsah se za provozu rozpustí sám a řidič o tom neví.

Háček je v doplňování za mrazu. Nissan i Opel varují, že v silném chladu systém dolití nemusí rozpoznat a výstraha zůstane svítit, dokud obsah nádrže neroztaje; Opel proto radí odstavit vůz do teplejšího prostoru a počkat. Kdo v lednu dolije na parkovišti a čeká okamžitou změnu na displeji, panikaří zbytečně.

Teplo škodí opačně a trvale. ČAPPO uvádí skladování mezi −5 a +25 °C s tím, že nad 25 °C se močovina začne rozkládat a pozná se to sílícím čpavkovým zápachem. Životnost roztoku je omezená, podle Wikipedie nejčastěji 36 měsíců, a stárnutím v něm klesá podíl močoviny. Kanystr koupený do zásoby a odložený na dvě léta v kufru je tedy horší nápad, než vypadá.

Zaschlá kapalina se z laku dostává hůř

Rozlité AdBlue není mastnota, která zaschne a zůstane. Nissan popisuje, že zbytky po čase krystalizují a znečistí lak: čerstvé rozlití se otírá vlhkým hadrem hned, zaschlé krystaly houbou a studenou vodou. ČAPPO je ještě adresnější u kovu – močovina na něm způsobuje intenzivní korozi, takže kapka v zámku dvířek nebo na šroubech není kosmetická vada.

Při odšroubování víčka může uniknout čpavek. Pronikavě páchne, při vdechnutí ale neškodí; plní se proto ve větraném prostoru, ne v zavřené garáži. Hrdlo hledejte u nafty pod dvířky palivové nádrže, u některých vozů je ale jinde – Qashqai ho má zespodu vozu.

Doplnění patří do záznamů o autě

Kolik AdBlue vaše auto opravdu bere, se z tabulek nedozvíte. Zjistíte to stejně jako spotřebu paliva: dvě doplnění za sebou, k nim počet litrů a stav tachometru, a rozdíl dá skutečné číslo pro váš provoz. Po třetím doplnění víte, jestli vám nádrž vydrží mezi servisními prohlídkami, nebo jestli s kanystrem počítat na delší cestu.

V Servisce si doplnění zapíšete jako výdaj s datem, částkou a stavem tachometru, takže se AdBlue srovná s ostatními náklady na provoz. Kdo jezdí služebně, ocení, že účtenka ze stojanu jde k záznamu rovnou jako doklad.

Servisní knihu, výdaje i dokumenty k vozu si vyzkoušíte na www.serviska.eu – jedno vozidlo je zdarma a všechny funkce na 14 dní bez zadávání karty.