Pneumatiky mimo auto skladujte podle toho, zda zůstaly na ráfcích

Přezutím práce nekončí. Sada, která zůstane půl roku u kotelny, pod oknem nebo vedle nabíječky, stárne v horších podmínkách, než kdyby ležela v čistém suchém koutě. Ještě před odvozem proto smyjte ze vzorku kamínky, bláto a sůl. Pneumatika má do skladu jít suchá. Mokrá hromada v neprodyšném obalu si koleduje o zápach a vlhkost, ne o ochranu.

Pomůže i obyčejná křída nebo štítek: levé přední, pravé přední, levé zadní, pravé zadní. Až se sada vrátí na auto, budete vědět, kde jezdila. K poznámce přidejte datum, stav tachometru a hloubku dezénu. V historii vozu pak nezůstane jen neurčité „přezuto“, ale údaje, podle nichž se dá příště zkontrolovat, zda některá pneumatika nemizí rychleji než ostatní.

Než sadu schováte, vyfoťte si případný hřebík ve vzorku, záplatu nebo nerovnoměrně sjetý okraj. Takový nález se po půl roce snadno poplete s poškozením, které vzniklo až po návratu na auto. Fotka s datem nedělá diagnózu, ale dá pneuservisu konkrétní výchozí stav. Není pak nutné vzpomínat, zda byla pneumatika poškozená už na jaře.

Místo bez slunce, tepla a elektrických strojů

Pro dlouhé stání vyhovuje čistý, suchý a větraný vnitřní prostor. Michelin při skladování pneumatik uvádí, že mají být mimo přímé slunce, zdroje tepla, chemikálie a zařízení, která mohou vytvářet ozon. Ozon je plyn vznikající mimo jiné u některých elektrických zařízení; pryž mu při dlouhém působení neprospívá.

Prakticky to znamená nevolit parapet, balkón, přístřešek otevřený z jedné strany ani místo těsně vedle motoru, svářečky nebo nabíječky akumulátoru. Goodyear výslovně upozorňuje na slunce a teplo, které urychlují stárnutí pneumatik, a na blízkost nabíječek, generátorů či elektromotorů jako možných zdrojů ozonu. Venkovní uskladnění se pro celou sezónu nehodí. Když není jiná možnost ani na krátkou dobu, zvedněte pneumatiky ze země a zakryjte je tak, aby se pod krytem nehromadila vlhkost.

Ráfek rozhoduje o poloze

Nejdřív se podívejte, co vlastně ukládáte. Pneumatika namontovaná na ráfku snese uložení nastojato, zavěšení nebo komínek po dvou. To je postup, který pro sady na ráfcích uvádí Michelin. Samotné pláště bez ráfků se naopak nestohují ani nevěší; stojí vedle sebe. Rozdíl není kosmetický. Ráfek drží patku pláště v tvaru, kdežto samostatný plášť by pod váhou nebo při zavěšení mohl dlouho nést tlak na jednom místě.

Prostor si připravte tak, aby se k sadě dalo dostat bez tahání přes další věci. Pneumatiku není dobré vtěsnat mezi kanystry, ostré nářadí nebo prkna s hřebíky. Při vyzvedávání ji prohlédněte ze všech stran: hledáte cizí předmět ve vzorku, trhlinu na bočnici a stopy po oděru. Boule, prasklina nebo poškozená bočnice nejsou věc, kterou vyřeší správná poloha ve skladu.

Záznam přezutí usnadní další sezónu

Do záznamu po výměně pneumatik si uložte, která sada šla dolů, kam jste ji dali a co jste při tom našli. Hodí se také fotka dezénu a poznámka o případné opravě nebo vyvážení. Nejde o to mít z garáže archiv. Při dalším přezutí ale rychle poznáte, zda berete stejnou sadu, jak byla opotřebená a co se s ní dělalo naposledy.

V Servisce takový záznam uložíte k vozidlu: jedno vozidlo vedeme zdarma a všechny funkce si na 14 dní vyzkoušíte bez platební karty.