Ruční brzda má dosáhnout plného účinku do dvou třetin zdvihu páky

Provozní brzdu vyzkoušíte při každém zastavení. Parkovací zatáhnete, ozve se cvakání a dál se na ni spoléháte bez jediné zkoušky. Přitom se u ní dají na parkovišti během minuty zjistit dvě věci a obě mají v předpisech své číslo.

Dvě třetiny zdvihu jsou mez, ne doporučení

Vyhláška č. 211/2018 Sb. o technických prohlídkách vozidel vede pro ovladač parkovací brzdy kontrolní úkon 1.1.6. Závada 1.1.6.3.1 je v něm popsaná takto: „Maximální brzdný účinek je dosažen až po více jak 2/3 celkového zdvihu ovladače parkovací brzdy, pokud výrobce nestanoví jinak.“ Hodnotí se stupněm B, tedy jako vážná závada.

Pro řidiče z toho plyne test, na který stačí ucho. Zatáhněte páku a počítejte zuby západky, dokud brzda opravdu nedrží. Zablokované kolo ve třetím nebo čtvrtém zubu z deseti je v pořádku; páka, která musí jít téměř nadoraz, neříká nic o síle ve vaší ruce, ale o seřízení.

Hlídaná je i opačná krajnost. Bod 1.1.6.3.2 označuje za vážnou závadu nedostatečnou rezervu zdvihu, tedy páku, které už nezbývá cesta nahoru. A bod 1.1.6.1.2 sem řadí západku, která nearetuje správně, takže se páka v pracovní poloze nedá spolehlivě zajistit. Poznáte to tím, že páka po zatažení sama povolí o zub.

Předpis stanoví i sílu, kterou se má táhnout

Kolik síly smí brzda vyžadovat, řeší předpis pro schvalování nových vozů. Předpis EHK č. 13-H se vztahuje na brzdy vozidel kategorií M1 a N1, tedy osobních automobilů a malých dodávek. V příloze 3 k němu stojí, že na ruční ovladač nesmí být potřeba víc než 40 daN (bod 2.3.3) a na nožní ovladač víc než 50 daN (bod 2.3.4). Čtyřicet dekanewtonů je po přepočtu tah odpovídající asi 41 kg.

Číslo se hodí k jedné věci: odděluje tuhou brzdu od tuhého lanka. Kdo za páku zabírá vší silou, netáhne čtyřicet dekanewtonů, ale výrazně víc. Tentýž předpis přitom v bodě 2.3.5 výslovně připouští parkovací brzdu, která předepsaného účinku dosáhne teprve po několika zataženích. Dvojí zatažení tedy samo o sobě závada není.

Prohlídka přepočítá účinek na svah se sklonem 18 %

Závada 1.4.2.1 ve vyhlášce zní tak, že vozidlo nedosahuje poměrný brzdný účinek pro svah se sklonem 18 %; u jízdních souprav se od tažného vozidla žádá 12 %. Osmnáctiprocentní sklon znamená 18 cm stoupání na každý metr délky. Nedosáhne-li účinku některé kolo, je to vážná závada; když žádné, jde o závadu nebezpečnou se stupněm C.

Po novém vozu se žádá víc. Příloha 3 předpisu EHK č. 13-H v bodě 2.3.1 ukládá parkovací brzdě udržet naložený vůz na svahu 20 %, a je-li vůz schválený k tažení přívěsu, musí na 12 % stát celá souprava (bod 2.3.2). Ty dva procentní body rozdílu mezi schvalováním a periodickou prohlídkou jsou tolerance na opotřebení, ne chyba v jednom z předpisů.

Auto ovšem na kopec nikdo nestaví. Zkouška se podle téhož bodu vyhlášky dělá na válcové zkušebně brzd a svah je jen způsob, jak výsledek vyjádřit; jízdní zkouška s decelerometrem přichází na řadu u vozidel, u kterých zkoušku na válcích provést nelze. Hrubší obdoba se dá udělat na svažité rampě: zatáhnout jen parkovací brzdu, uvolnit pedál a sledovat, jestli se vůz pohne. Řadicí páka přitom patří do neutrálu, jinak zkoušíte převodovku, a noha zůstává nad pedálem provozní brzdy.

Lanko se ohlásí korozí, ne zvukem

Mechanická parkovací brzda se ovládá lany vedenými pod podlahou k zadní nápravě. Vyhláška pro ně má samostatný úkon 1.1.15 a vyjmenovává, co se na nich hledá: lano poškozené, popraskané, zkorodované nebo zauzlované je vážná závada, lano chybějící nebo v tak zhoršeném stavu, že není funkční, je závada nebezpečná. Stejně se posuzují vodicí kladky, pákoví a táhla.

Koroze se neozve. Hledá se pohledem na místa, kde lanko vystupuje z bowdenu, a projeví se tím, že brzda drží na každé straně jinak. Právě tam míří závada 1.4.1.1: parkovací brzda neúčinná na jedné straně, případně vůz, který se při jízdní zkoušce nadměrně vychyluje z přímého směru.

U elektrické parkovací brzdy zbývá kontrolka

Úkon 1.1.6 jmenuje vedle páky a západky i elektrickou parkovací brzdu, jenže u té není co počítat. Zdvih neexistuje, sílu volí motorek u kola a řidiči zůstává tlačítko, zvuk při zatažení a kontrolka. Nefunkční výstražná signalizace činnosti parkovací brzdy je podle bodu 1.1.6.5.1 vážná závada, takže kontrolka není kosmetika.

Jak slabá smí být taková brzda při poruše, říká předpis EHK č. 13-H v bodě 5.2.19.2: při elektrické závadě v ovládání nebo při přerušení vodiče musí zůstat možnost zatáhnout parkovací brzdu ze sedadla řidiče a udržet naložený vůz na svahu 8 %. To je méně než polovina toho, co se žádá po nepoškozené brzdě. Rozsvícená výstraha u elektrické parkovací brzdy proto není položka na příští servis.

Vážná závada znamená opakovanou prohlídku

Stupně závad jsou ve vyhlášce tři: A je lehká, B vážná, C nebezpečná. U parkovací brzdy převažuje B; do stupně A padne jedině opotřebení v převodu ovladače nebo v západkovém mechanismu, které nemá vliv na spolehlivost ani na funkci ovládání, a C je vyhrazené brzdě, která nefunguje na žádném kole.

Vyplatí se znát ještě jedno číslo. Opakovaná prohlídka provedená do 30 dnů od předchozí se podle vyhlášky provede v rozsahu částečném, omezeném na kontrolu toho, co se hodnotilo; po více než 30 dnech se dělá znovu celá. Seřízení parkovací brzdy je přitom práce na chvíli, takže lhůta bývá spíš věcí zapomnětlivosti než techniky.

Otázka, se kterou má smysl přijít do servisu

Věta „ruční brzda mi nedrží“ posílá mechanika hledat od začátku. Lépe funguje počet: „kolo se zablokuje až v osmém zubu z deseti, je to seřízení, nebo lanko?“ A když vůz právě prošel prohlídkou, má cenu vyžádat si z protokolu naměřený brzdný účinek parkovací brzdy; hodnota blízko meze řekne rok dopředu, co bude příště potřeba.

Počet zubů, který jste dnes napočítali, se vyplatí jen tehdy, když ho za rok budete mít s čím srovnat. Zapište si ho k vozidlu v Servisce spolu s datem a stavem tachometru; po seřízení nebo výměně lanka přidáte nový počet a posun je pak vidět bez hádání. Jedno vozidlo u nás vedete zdarma a všechny funkce si 14 dní vyzkoušíte bez platební karty.