Přeskočit na obsah
Blog Vyzkoušet Servisku

Rádce motoristy čtení na 3 min

Prasklou pružinu pérování najdete u spodní misky, ne uprostřed vinutí

Vinutá pružina se skoro nikdy nezlomí uprostřed. Praská u krajního závitu ve spodní misce, kde se drží sůl a vlhkost. Ulomí se přitom kousek dlouhý pár centimetrů, který z vozu vypadne, takže žádná rána přijít nemusí.

Vymontovaná vzpěra McPherson s vinutou pružinou, tlumičem a brzdovým kotoučem
Vzpěra McPherson po demontáži z vozu. Vinutá pružina sedí mezi spodní miskou a horním uložením a právě u těch dvou konců se nejčastěji láme. Foto: Bukk, Wikimedia Commons (volné dílo)

Vinutá pružina drží váhu auta a nestárne jako tlumič. Nezhoršuje se postupně – buď je celá, nebo praskne. Většina řidičů přitom čeká, že to pozná podle rány a náhlého náklonu.

Ten hlasitý scénář popsal Martin Frei na Aktuálně.cz: zespodu se ozve rána, člověk obejde auto v předtuše upadlého kola a nevidí nic. Pak na některých hrbolech kovově cvaká, jindy přejede sérii děr úplně potichu. Jenže takhle to dopadne jen u menšiny prasklých pružin.

Láme se u krajního závitu, ne uprostřed

Odborný portál MotoFocus upozorňuje, že pružiny se zpravidla nelámou uprostřed délky, ale u prvního nebo posledního závitu, přímo v opěrných bodech. Uprostřed se pružina zlomí hlavně po tvrdém nárazu, třeba při přejetí obrubníku – a jen tenhle případ vydá tu ránu.

U krajního závitu se ulomí kousek dlouhý několik centimetrů a ten obvykle z vozu vypadne. Nic nekřupne, nic se nenakloní. Pružina jen přestane správně sedět v misce, otáčí se v ní kolem své osy a vyjezdí do ní rýhu. Druhým příznakem bývá drnčení nebo skřípání; to o sebe narážejí závity, které se uvolnily.

Proč zrovna dole v misce

Spodní uložení je nejhůř odvětrané místo celé nápravy. Drží se v něm posypová sůl, vlhkost a písek, zatímco poslední závit se o ně při každém propružení šoupe. Lak se sloupne, pod ním začne koroze a drát v tom místě zeslábne.

Proto se prasklé pružiny objevují i u aut, kterým je pět let. Technici, které Aktuálně.cz oslovilo mimo záznam, uvedli, že tepelná stabilizace se dnes dělá v nejnutnějším rozsahu, který podle životnostních zkoušek vystačí na pět až šest let provozu. Sdružení dodavatelů dílů AAMPACT v témže článku doporučuje měnit pružiny už po 70 000 km, tedy dřív, než většina lidí vůbec začne o podvozku uvažovat.

Co zjistíte bez zvedáku

Postavte auto na rovnou plochu a podívejte se na ně zezadu. Mezera mezi pneumatikou a lemem blatníku má být na obou stranách stejná. Když je jedno kolo znatelně blíž k blatníku, na té straně něco povolilo.

Pak si vezměte svítilnu a posviťte přes paprsky kola dolů na spodní misku. Hledáte sloupaný lak a bublinky pod ním, oranžový nálet koroze na samotném drátu a konec pružiny, který nekopíruje tvar misky. U předních kol si pomozte volantem zatočeným nadoraz; miska se tím vytočí ven, kam dosáhne světlo.

Stav horního uložení a závitů schovaných za tlumičem takhle nezjistíte. Prasklé pero odhalí až prohlídka na zvedáku nebo nad montážní jámou. A když se pod auto chcete podívat sami, musí stát na stojanech, ne na heveru.

Ulomený konec si najde pneumatiku

Na prasklé pružině se jezdit dá a spousta lidí takhle jezdí měsíce, aniž o tom ví. Mění se ale chování vozu: auto si sedne níž, propružení dojede dřív na doraz a prodlužuje se brzdná dráha. MotoFocus k tomu dodává, že se zhoršuje i práce systémů kontroly trakce.

Nepříjemnější je ten ulomený kousek. Aktuálně.cz popisuje případy, kdy ostrý úlomek vyskočil z uložení a propíchl pneumatiku. Defekt na parkovišti a defekt v zatáčce při dálniční rychlosti jsou dvě různé události.

Na technické vážná, v horším případě nebezpečná

Vyhláška č. 211/2018 Sb. o technických prohlídkách vozidel rozlišuje u odpružení dva stupně. Pod číslem 5.3.1.3.1 stojí poškozený pružící element u odpružení, které pořád funguje; to je závada B, tedy vážná. Číslo 5.3.1.3.2 míří na odpružení, které kvůli chybějící nebo poškozené pružící části nefunguje správně, a to je závada C, nebezpečná.

Rozdíl mezi nimi je praktický. S vážnou závadou se vůz vrací na opakovanou prohlídku, a pokud se do ní vejdete během třiceti dnů, stanice kontroluje jen to, co vytkla. Po delší době se prohlídka opakuje v plném rozsahu.

Mění se obě na nápravě

Švédský výrobce pružin Lesjöfors uvádí v zásadách, které MotoFocus shrnuje, jako první bod výměnu vždy po párech na jedné nápravě. Není to způsob, jak prodat dva díly místo jednoho: druhá pružina je stejně stará, ujela totéž a sesedla o stejný kus. S jednou novou a jednou unavenou stojí auto nakřivo a v zatáčce se na každou stranu chová jinak.

V dílně se proto ptejte konkrétně: ať vám ukážou obě pružiny z nápravy vedle sebe a řeknou, v jakém stavu je horní uložení a tlumič. Vzpěra se kvůli pružině stejně celá rozebírá.

Zápis, který příště ušetří hádání

Kdykoli si pružiny prohlédnete, poznamenejte si datum, stav tachometru a co jste viděli. Hlavně to ale vyfoťte. Koroze na misce postupuje pomalu a z paměti se rok starý stav porovnat nedá; ze dvou fotek je rozdíl vidět hned.

V Servisce si ke každému vozidlu uložíte záznam o kontrole, fotografie i fakturu z dílny: jedno vozidlo vedeme zdarma a všechny funkce si na 14 dní vyzkoušíte bez platební karty.

Sdílet

Dál k tématu

  1. Správný odpor zapalovacího kabelu ještě nevylučuje porušenou izolaci

    Správné číslo na ohmmetru ještě neznamená zdravý zapalovací kabel. Ukážeme rozdíly mezi konstrukcemi, postup měření a viditelné vady izolace. Přidáme ověřené ceny kabelů, práce i katalyzátoru.

    Rádce motoristy čtení na 4 min

  2. Pneumatika sjetá jen po jedné hraně ukazuje na seřízení kol

    Když pneumatice mizí dezén jen po jedné hraně, tlak za tím obvykle není – ten ubírá obě ramena. Ukážeme, jak to změřit hloubkoměrem za pár stovek, proč takovou pneumatiku STK nepustí, i když má uprostřed 4 mm, a kolik stojí seřízení geometrie proti nové pneumatice.

    Rádce motoristy aktualizováno 2. 11. čtení na 5 min

  3. Lepicí sada na defekt stárne v kufru i bez použití

    Místo rezervy bývá v kufru taška s lahvičkou a kompresorem. Těsnicí prostředek v ní ale nevydrží věčně: výrobci ho doporučují měnit zhruba po pěti letech a utěsní jen malý průraz v běhounu. Většina řidičů to zjistí až u krajnice.

    Rádce motoristy aktualizováno 2. 11. čtení na 3 min

  4. Tloušťkoměr odhalí přelakovaný díl ojetiny podle vrstvy nad 200 mikrometrů

    Tovární lak má 80–160 µm, ruční oprava obvykle nejméně 200 µm a tmel přes 300 µm. Ukážeme, kde měřit, proč hliníková kapota potřebuje jiný měřič než ocelové dveře, kolik stojí lakování dílu a co říká občanský zákoník o vadě zjištěné po koupi.

    Rádce motoristy čtení na 5 min

Servisní knížka, která sama hlídá termíny.

1 vozidlo zdarma 14 dní všech funkcí bez karty