Přeskočit na obsah
Blog Serviska.eu
Rádce motoristy · čtení na 3 min

Prasklou pružinu pérování najdete u spodní misky, ne uprostřed vinutí

Vinutá pružina se skoro nikdy nezlomí uprostřed. Praská u krajního závitu ve spodní misce, kde se drží sůl a vlhkost. Ulomí se přitom kousek dlouhý pár centimetrů, který z vozu vypadne, takže žádná rána přijít nemusí.

Vymontovaná vzpěra McPherson s vinutou pružinou, tlumičem a brzdovým kotoučem
Vzpěra McPherson po demontáži z vozu. Vinutá pružina sedí mezi spodní miskou a horním uložením a právě u těch dvou konců se nejčastěji láme. Foto: Bukk, Wikimedia Commons (volné dílo)

Vinutá pružina drží váhu auta a nestárne jako tlumič. Nezhoršuje se postupně – buď je celá, nebo praskne. Většina řidičů přitom čeká, že to pozná podle rány a náhlého náklonu.

Ten hlasitý scénář popsal Martin Frei na Aktuálně.cz: zespodu se ozve rána, člověk obejde auto v předtuše upadlého kola a nevidí nic. Pak na některých hrbolech kovově cvaká, jindy přejede sérii děr úplně potichu. Jenže takhle to dopadne jen u menšiny prasklých pružin.

Láme se u krajního závitu, ne uprostřed

Odborný portál MotoFocus upozorňuje, že pružiny se zpravidla nelámou uprostřed délky, ale u prvního nebo posledního závitu, přímo v opěrných bodech. Uprostřed se pružina zlomí hlavně po tvrdém nárazu, třeba při přejetí obrubníku – a jen tenhle případ vydá tu ránu.

U krajního závitu se ulomí kousek dlouhý několik centimetrů a ten obvykle z vozu vypadne. Nic nekřupne, nic se nenakloní. Pružina jen přestane správně sedět v misce, otáčí se v ní kolem své osy a vyjezdí do ní rýhu. Druhým příznakem bývá drnčení nebo skřípání; to o sebe narážejí závity, které se uvolnily.

Proč zrovna dole v misce

Spodní uložení je nejhůř odvětrané místo celé nápravy. Drží se v něm posypová sůl, vlhkost a písek, zatímco poslední závit se o ně při každém propružení šoupe. Lak se sloupne, pod ním začne koroze a drát v tom místě zeslábne.

Proto se prasklé pružiny objevují i u aut, kterým je pět let. Technici, které Aktuálně.cz oslovilo mimo záznam, uvedli, že tepelná stabilizace se dnes dělá v nejnutnějším rozsahu, který podle životnostních zkoušek vystačí na pět až šest let provozu. Sdružení dodavatelů dílů AAMPACT v témže článku doporučuje měnit pružiny už po 70 000 km, tedy dřív, než většina lidí vůbec začne o podvozku uvažovat.

Co zjistíte bez zvedáku

Postavte auto na rovnou plochu a podívejte se na ně zezadu. Mezera mezi pneumatikou a lemem blatníku má být na obou stranách stejná. Když je jedno kolo znatelně blíž k blatníku, na té straně něco povolilo.

Pak si vezměte svítilnu a posviťte přes paprsky kola dolů na spodní misku. Hledáte sloupaný lak a bublinky pod ním, oranžový nálet koroze na samotném drátu a konec pružiny, který nekopíruje tvar misky. U předních kol si pomozte volantem zatočeným nadoraz; miska se tím vytočí ven, kam dosáhne světlo.

Stav horního uložení a závitů schovaných za tlumičem takhle nezjistíte. Prasklé pero odhalí až prohlídka na zvedáku nebo nad montážní jámou. A když se pod auto chcete podívat sami, musí stát na stojanech, ne na heveru.

Ulomený konec si najde pneumatiku

Na prasklé pružině se jezdit dá a spousta lidí takhle jezdí měsíce, aniž o tom ví. Mění se ale chování vozu: auto si sedne níž, propružení dojede dřív na doraz a prodlužuje se brzdná dráha. MotoFocus k tomu dodává, že se zhoršuje i práce systémů kontroly trakce.

Nepříjemnější je ten ulomený kousek. Aktuálně.cz popisuje případy, kdy ostrý úlomek vyskočil z uložení a propíchl pneumatiku. Defekt na parkovišti a defekt v zatáčce při dálniční rychlosti jsou dvě různé události.

Na technické vážná, v horším případě nebezpečná

Vyhláška č. 211/2018 Sb. o technických prohlídkách vozidel rozlišuje u odpružení dva stupně. Pod číslem 5.3.1.3.1 stojí poškozený pružící element u odpružení, které pořád funguje; to je závada B, tedy vážná. Číslo 5.3.1.3.2 míří na odpružení, které kvůli chybějící nebo poškozené pružící části nefunguje správně, a to je závada C, nebezpečná.

Rozdíl mezi nimi je praktický. S vážnou závadou se vůz vrací na opakovanou prohlídku, a pokud se do ní vejdete během třiceti dnů, stanice kontroluje jen to, co vytkla. Po delší době se prohlídka opakuje v plném rozsahu.

Mění se obě na nápravě

Švédský výrobce pružin Lesjöfors uvádí v zásadách, které MotoFocus shrnuje, jako první bod výměnu vždy po párech na jedné nápravě. Není to způsob, jak prodat dva díly místo jednoho: druhá pružina je stejně stará, ujela totéž a sesedla o stejný kus. S jednou novou a jednou unavenou stojí auto nakřivo a v zatáčce se na každou stranu chová jinak.

V dílně se proto ptejte konkrétně: ať vám ukážou obě pružiny z nápravy vedle sebe a řeknou, v jakém stavu je horní uložení a tlumič. Vzpěra se kvůli pružině stejně celá rozebírá.

Zápis, který příště ušetří hádání

Kdykoli si pružiny prohlédnete, poznamenejte si datum, stav tachometru a co jste viděli. Hlavně to ale vyfoťte. Koroze na misce postupuje pomalu a z paměti se rok starý stav porovnat nedá; ze dvou fotek je rozdíl vidět hned.

Servisce si ke každému vozidlu uložíte záznam o kontrole, fotografie i fakturu z dílny: jedno vozidlo vedeme zdarma a všechny funkce si na 14 dní vyzkoušíte bez platební karty.

Dál k tématu

Rádce motoristy

Silnější pojistka není náhrada za spálenou

Přestanou fungovat světla, zásuvka nebo stěrač a v pojistkové skříňce leží přepálená pojistka. Vyměnit ji za stejnou je rozumný první krok. Silnější pojistka ale závadu nevyřeší, jen může pustit problém dál do kabeláže.

Vše kolem auta na jednom místě.

1 vozidlo zdarma 14 dní všech funkcí bez karty
Vyzkoušet Servisku Přihlásit se