Žlutá kontrolka ABS hlásí závadu elektroniky nebo snímače otáček kola

Žluté písmeno ABS se po otočení klíčku rozsvítí v každém autě a má to tak být. Předpis OSN č. 13-H, podle kterého se schvalují brzdy osobních aut, v bodě 5.2.21.4 žádá, aby se výstražné kontrolky brzd rozsvítily s nahozením elektriky a zhasly teprve poté, co systém ve stojícím voze ověří, že žádnou ze sledovaných závad nemá. Kontrolka, která po startu zhasne, je tedy znamení, že ABS prošlo vlastní zkouškou. Kontrolka, která se po zapnutí zapalování nerozsvítí vůbec, je naopak závada sama o sobě a technik na STK ji hledá.

Některé vady ve stojícím autě vidět nejdou, protože snímač nehybného kola nedává signál. Příloha 6 téhož předpisu proto v bodě 4.1.1 žádá, aby systém takovou závadu snímače našel nejpozději při překročení 10 km/h. Poznámka k tomu bodu dovoluje, aby se kontrolka ve stojícím voze znovu rozsvítila, pokud bez závady zhasne do 10, případně 15 km/h. Když tedy kontrolka svítí ještě po rozjezdu za vesnici, systém v sobě chybu skutečně našel.

Žlutá barva znamená elektriku a snímače

Co žlutá kontrolka hlásí, říká bod 4.1 přílohy 6 předpisu 13-H: jakoukoli elektrickou závadu nebo anomálii snímače, která ovlivní funkci ABS, včetně napájení, kabeláže vedoucí k řídicí jednotce, jednotky samotné a modulátoru tlaku. Podle produktového listu Helly ABS ze signálu snímače pozná, že se kolo začíná blokovat, a sníží brzdnou sílu právě na tomhle kole.

Otáčky kol přitom nepotřebuje jen ABS. Podle technického popisu firmy Hella je z týchž snímačů berou i kontrola prokluzu, stabilizace ESP a adaptivní tempomat a řídicí jednotka ABS je posílá dál motoru, převodovce a navigaci. Proto se při vadném snímači často rozsvítí víc kontrolek najednou a Hella mezi příznaky uvádí i výpadek dalších systémů. Od 1. 11. 2014 musí mít každé nově registrované osobní auto v EU stabilizační systém podle nařízení (ES) č. 661/2009, takže u novějších vozů nejde jen o ABS.

Červená kontrolka hlídá kapalinu a hydrauliku

Červené varování brzd je v tomtéž předpisu jiná kapitola. Bod 5.2.21 a navazující ustanovení mu přidělují poruchy, kvůli kterým auto nedosáhne předepsaného brzdného účinku: rozdíl tlaků mezi funkční a vadnou částí soustavy nejvýš 15,5 baru, měřený za hlavním brzdovým válcem, musí kontrolku rozsvítit a ta musí svítit, dokud porucha trvá. Předpis výslovně dovoluje i červenou kontrolku, která se rozsvítí při poklesu brzdové kapaliny pod hladinu stanovenou výrobcem, a zataženou parkovací brzdu musí auto řidiči také ukázat.

Prakticky z toho plyne jednoduché dělení. Svítí jen žlutá ABS a pedál se chová jako obvykle: hydraulika brzdí, chybí ale hlídání blokování kol a s ním na mokru a na sněhu možnost řídit při prudkém brzdění. Svítí červená, nebo obě, pedál je měkký či propadá: zastavte, zkontrolujte, jestli není zatažená parkovací brzda, a podívejte se na hladinu v nádržce brzdové kapaliny. Je-li pod ryskou minima, auto dál nejede.

Dva druhy snímačů a proč na nich nejde měřit stejně

Starší auta mají pasivní indukční snímače. Hella je popisuje jako cívku s permanentním magnetem nad ozubeným impulzním kolem: střídání zubů a mezer mění magnetický tok a v cívce se indukuje střídavé napětí, jehož kmitočet i velikost rostou s rychlostí kola. Napájení nepotřebují a mezeru mezi snímačem a kolem dává konstrukce nápravy. Takový snímač jde přeměřit ohmmetrem.

Aktivní snímače mají vlastní elektroniku a napájí je řídicí jednotka ABS. Snímají často magnetický kroužek se střídavě uloženými póly, který je vložený přímo v těsnění ložiska kola. Podle Helly je výrobci montují převážně od roku 1998, protože měří už od rychlosti 0,1 km/h, rozliší směr otáčení a změna mezery na signál přímo nepůsobí. Ven posílají proudový signál po dvou drátech. Například obvod Infineon TLE4942-1C podle katalogového listu přepíná při napájení 12 V mezi proudem typicky 7 mA (v mezích 5,9 až 8,4 mA) a 14 mA (11,8 až 16,8 mA). Odpor aktivního snímače se podle Helly změřit nedá, takže ohmmetr tady nic neřekne a správný nástroj je diagnostika nebo osciloskop.

Co se kazí: kabel, rez a ložisko

Hella vyjmenovává příčiny selhání snímače takto: přerušené vedení, vnitřní zkrat, vnější poškození, silné znečištění, zvětšená vůle ložiska kola a mechanicky poškozený impulzní kroužek. Ve vzorovém případě z dílny, na voze BMW E46, se vada nakonec našla v kabelu: mechanicky poškozený přívod se přerušoval u konektoru. Kabel snímače vede u kola v místě, kde pracuje pérování a lítá štěrk, a právě tam se vyplatí podívat jako první.

Než se začne měnit snímač, kontroluje Hella napětí baterie a pojistky systému, protože podpětí umí vyvolat výpadek systému i chybné měření. Ve vzorovém případě četla řídicí jednotka 12,69 V. Na zvedáku pak přijde na řadu správný rozměr kol a pneumatik, tlak a hloubka dezénu, vůle ložiska, hladina brzdové kapaliny a opotřebení destiček; kola různého obvodu se totiž otáčejí různě rychle a jednotka to čte jako rozdíl v otáčkách.

Paměť závad se čte přes 16pinovou zásuvku OBD. Hella k tomu dodává podstatnou výhradu: uložený kód nemusí ukazovat na díl, který je skutečně vadný. Hlášený snímač vlevo vzadu může být stejně dobře přerušený kabel nebo poškozený kroužek. Při výměně snímače se podle téhož návodu čistí jeho lůžko drátěným kartáčem, případně smirkovým papírem, a po opravě se kód smaže a následuje zkušební jízda.

Kolik to stojí

Samotný snímač bývá levný. Na příkladu Octavie první generace vede e-shop Škoda díly přední snímač 1J0 927 803 za 186 až 468 Kč a zadní 1J0 927 807 B za 144 až 2 289 Kč, podle značky dílu (ceny k 1. 10. 2026). Dražší položkou bývá hledání závady. Autoservis 1 uvádí vyčtení paměti závad od 400 Kč a práci od 400 Kč za hodinu, pražský Drivelab komplexní diagnostiku za 995 Kč a hodinu práce za 945 Kč. Když je vadný magnetický kroužek v těsnění ložiska, mění se s ním celé ložisko a cena roste.

S rozsvícenou kontrolkou STK neprojdete

Seznam kontrolních úkonů ve vyhlášce č. 211/2018 Sb. má pro ABS oddíl 1.6 a všech pět jeho závad hodnotí stupněm B, tedy jako vážné: vadnou funkci výstražné signalizace (1.6.1), signalizaci ukazující nesprávnou funkci ABS (1.6.2), chybějící nebo poškozený snímač otáček kola (1.6.3), poškozené nebo chybějící kabely (1.6.4) a jiné poškozené části, kvůli kterým ABS nefunguje (1.6.5).

Podle zákona č. 56/2001 Sb. je vozidlo s vážnou závadou technicky způsobilé k provozu jen 30 dnů od vydání protokolu a provozovatel ho musí v té lhůtě přistavit s odstraněnou závadou k opakované prohlídce.

Na co se zeptat v servisu

Zeptejte se, které kolo jednotka hlásila a jestli mechanik viděl průběh signálu všech čtyř snímačů, nebo jen kód. Když se měnil snímač, zeptejte se, jestli se čistilo jeho lůžko a jestli po smazání kódu proběhla zkušební jízda. A když se kontrolka po opravě vrátí, budete chtít vědět, u kterého kola a při kolika kilometrech se to stalo poprvé.

Takové údaje si v Servisce uložíte k vozidlu i s fakturou a fotkou přístrojové desky; jedno vozidlo vedeme zdarma na www.serviska.eu a všechny funkce si můžete 14 dní vyzkoušet bez platební karty.