Benzinový motor s katalyzátorem má na emisní kontrole držet lambdu v rozmezí 1 ± 0,03

Emisní kontrola je jediná část technické prohlídky, která se nedívá na vůz, ale na to, co z něj leze. Sonda se zasune do koncovky výfuku nejméně 50 mm hluboko a výsledkem je číslo, které se porovná s mezí. U benzinu jsou ta čísla dvě, podíl oxidu uhelnatého a součinitel lambda; u nafty jedno, kouřivost. Všechny meze jsou veřejné a vyplatí se je znát dřív, než vůz na stanici dorazí.

U benzinu rozhoduje rok první registrace

Meze pro zážehové motory stojí v příloze vyhlášky 211/2018 Sb. pod bodem 8.2.1.2.2. Vůz s řízeným emisním systémem a katalyzátorem smí mít při volnoběhu 0,5 % oxidu uhelnatého, byl-li poprvé registrovaný do 30. června 2002, a 0,3 %, pokud od 1. července 2002. Při zvýšených otáčkách jsou meze 0,3 % a 0,2 % ve stejném dělení podle data a k tomu musí součinitel přebytku vzduchu lambda dosahovat hodnoty 1 ± 0,03.

Starší motory bez regulace mají meze jinde, a to i tehdy, když mají neřízený katalyzátor: 4,5 % oxidu uhelnatého a 1 200 ppm nespálených uhlovodíků u vozů registrovaných do 31. prosince 1985, 3,5 % a 800 ppm od 1. ledna 1986. Mezi 0,2 % u dnešního auta a 4,5 % u vozu z roku 1984 je dvaadvacetinásobek.

Celá tabulka se ale použije jen tam, kde výrobce vlastní hodnoty nestanovil. Když je stanovil, mají přednost a technik měří proti nim; u naftových vozů bývá hodnota kouřivosti přímo na štítku v motorovém prostoru. Pro zákazníka z toho plyne jediné: nevyhovující protokol má vždy u naměřené hodnoty i tu mez, proti které se poměřovala.

U nafty se neměří plyny, ale kouř

Vznětový motor se hodnotí kouřivostí, odborně korigovaným součinitelem absorpce, a ta se udává v jednotkách na metr. Bod 8.2.2.2.1.2 téže vyhlášky dává vozům registrovaným do 31. prosince 1979 mez 4,0 m⁻¹, nepřeplňovaným motorům mezi lednem 1980 a červnem 2008 hodnotu 2,5 m⁻¹ a přeplňovaným z téhož období 3,0 m⁻¹. Vozy od 1. července 2008 do konce roku 2014 musí vejít do 1,5 m⁻¹, novější do 0,7 m⁻¹ a vozy s emisními limity Euro 6 do 0,25 m⁻¹, jak uvádí metodický postup měření emisí.

Ta poslední hodnota je důvod, proč se u moderních naft tolik hlídá stav filtru pevných částic. Mez 0,25 m⁻¹ je šestkrát nižší než u patnáct let starého dieselu a motor ji bez funkčního filtru nesplní.

Měření začíná u teploty, ne u výfuku

Nejčastější důvod, proč zákazník odjíždí bez protokolu, s emisemi vůbec nesouvisí. Motor musí být zahřátý nejméně na 60 °C a nastartovaný aspoň minutu; když přístroj nedostane teplotu z diagnostiky ani z olejové měrky a technik ji zadává ručně, musí motor běžet nejméně pět minut. Pár set metrů z garáže na stanici na to nestačí.

Pak přijde zkouška, o které většina řidičů neví: kontrola regulace volnoběhu. Technik zapne světla, vyhřívání skel a klimatizaci a otáčí volantem. Otáčky přitom nesmí spadnout pod spodní hranici volnoběžného pásma na dobu delší než tři sekundy a po vypnutí spotřebičů se musí vrátit zpět. Celá zkouška má strop pět minut.

Samo měření u benzinu běží ve dvou fázích. Při zvýšeném volnoběhu se otáčky drží nejméně patnáct sekund, prvních pět se nevyhodnocuje kvůli odeznění přechodového stavu a průměr se bere z následující desetisekundové periody. Odeznění u základního volnoběhu je delší, třicet sekund, a průměr se opět počítá z deseti.

Nafta se měří volnou akcelerací. Pedál jde rychle na podlahu, drží se do dosažení referenčních otáček a pak se pustí; akcelerace delší než pět sekund dělá měření neplatné, byť se počítá do počtu pokusů. Mezi akceleracemi je pauza nejméně patnáct sekund, rozdíl mezi dvěma platnými hodnotami nesmí přesáhnout 0,25 m⁻¹ a opakovat se smí nejvýš desetkrát.

Smazaná paměť chyb kontrolu neobejde

Vymazat chybovou paměť den před prohlídkou je starý trik, který dnes škodí víc, než pomůže. Technik čte z diagnostiky i takzvané Readiness kódy, tedy stav vlastních testů řídicí jednotky. Po smazání paměti jsou neproběhlé, a to spustí doplňková měření, která by se jinak nekonala – u dvoustavové lambda sondy žádá metodika amplitudu nejméně 0,15 V a frekvenci aspoň 0,3 Hz, u širokopásmové napěťové signál mezi 0,05 a 0,90 V nebo rozsah lambda regulace 0,97 až 1,03.

Svítící kontrolka motoru je samostatná závada. Stejně dopadne opačný případ: kontrolka se po zapnutí zapalování musí rozsvítit a nejpozději minutu po startu zhasnout. Vyndaná žárovka tedy neprojde o nic lépe než rozsvícená. Osobní vozy komunikující protokolem ISO 15031 nesmí mít potvrzenou emisně významnou závadu z rozsahu P00xx až P06xx, a to bez ohledu na to, jestli kontrolka svítí, nebo ne.

Totéž si doma přečtete čtečkou OBD2 za 898 Kč: uložené kódy i stav Readiness. Má to jeden háček, který se vyplatí znát – chybový kód u lambda sondy ještě neznamená vadný snímač, takže kód sám neurčí, co opravit.

Osm set korun za měření, třicet dnů na opravu

Podle přehledu cen pro rok 2026 začíná měření emisí u osobního vozu na benzin nebo naftu na 800 Kč, u hybridu na 1 000 Kč a u benzinu s LPG nebo CNG na 1 200 Kč; samotná technická prohlídka od 1 200 Kč. Na konkrétním ceníku jedné pražské stanice je vidět, jak to vychází dohromady: prohlídka s emisemi 2 530 Kč, s LPG nebo CNG 3 250 Kč, bez emisí 1 550 Kč. Emise tam tedy stojí 980 Kč, u plynu 1 700 Kč.

Když vůz nevyhoví, jde o vážnou závadu stupně B – tak jsou v příloze vyhlášky hodnocené všechny emisní nálezy, od překročeného oxidu uhelnatého po chybějící katalyzátor. Podle § 51 zákona 56/2001 Sb. je pak vozidlo technicky způsobilé k provozu už jen 30 dnů ode dne vydání protokolu a v té lhůtě ho majitel musí přistavit s odstraněnou závadou k opakované prohlídce. Vejít se do ní stojí za to i penězi: opakovaná prohlídka v téže stanici vyjde na 350 Kč, v jiné na 890 Kč, kdežto po třiceti dnech se platí plná cena znovu.

Co se za tu dobu dá stihnout, záleží na příčině. Čištění zaneseného filtru nebo katalyzátoru nabízejí specializované provozy u osobních vozů za 2 900 až 4 900 Kč a demontáž s montáží od 1 200 Kč.

Co zvládnete sami a na co se zeptat

Dvě věci před termínem: dojet na stanici zahřátým motorem a nemazat chybovou paměť. Svítící kontrolku nechte vyřešit, ale v dostatečném předstihu, aby řídicí jednotka stihla svoje testy znovu projet.

Na stanici si nechte říct dva údaje: kolik vůz naměřil a proti jaké mezi se to počítalo. Jsou v protokolu oba a jejich vzdálenost je lepší varování než kontrolka. Vůz, který letos dal 0,28 % oxidu uhelnatého proti mezi 0,3 %, projel – ale stačí jedna línější sonda a příští rok neprojede.

V Servisce nabízíme 1 vozidlo zdarma a 14 dní všech funkcí bez platební karty.